Poznámky z CVVZ 2016 - Jihlava

Další z řady Celostátních Velkých Výměn Zkušeností, kterou jsem měl tu čest navštívit. Tentokrát v Jihlavě. Zůstalo mi pár poznámek, které se můžou někomu hodit.

Jihlavské podzemí

  • druhé největší v ČR (po Znojmu)
  • prohlídka poměrně krátká (30 min)
  • podzemí kvůli propadání náměstí z velké části sanováno betonem (v zásadě vypadá jak malé kolektory místo kamenného tesaného podzemí - Znojemské je mnohem autentičtější)
  • nejznámější částí je svítící chodba
    • pravděpodobně byla nacisty nanesena fosforeskující barva (vyrobená v továrnách IG farben)
    • stejná barva se používala na vnitřní část bunkrů (i Hitlerova)
    • jsou bláznivé teorie, jak zde nacisté hledali prostup do jiné dimenze
    • ukázali nám tmu a fakt stěny hezky zářily, že by člověk dokázal bez světla chodbou jít, aniž by narážel do stěn a proti stěně byly vidět siluety ostatních

Focení v oddíle [Honza Novotný]

  • kolovala zajímavá literatura, např.:
    • MYŠKA, Miroslav. 333 tipů a triků pro digitální fotografie. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80-251-2210-5.
    • DUCHEMIN, David. V hledáčku fotografa: jak na fotografie s příběhem. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2696-7.
    • BIDNER, Jenni. Fotografování pro děti: jak fotografovat a zábavně upravovat fotky. Brno: Computer Press, 2013. ISBN 978-80-251-3738-3.
    • PERKINS, Michelle. 500 póz pro fotomodeling: obrazová kolekce profesionálních fotografů. Brno: Computer Press, 2010. Edice digitální fotografie. ISBN 978-80-251-2849-7.
  • pravidlo č. 1 při focení je znát svůj foťák
    • projít si manuál (je v něm i spousta tipů jak a co fotit)
    • mrknout, co výrobce dodává k foťáku (zdarma) za software (mnohdy mají supr software pro zpracování RAW fotek, dělání panoramat apod.)
  • při vybírání foťáku zajít osobně do obchodu kde jsou znalí (dobrý je třeba Megapixel) a říct jim na co foťák bude používán - dokážou nejlépe poradit (na focení sportu, krajiny, makra, vevnitř nebo venku může být v rámci desítek modelů vždy vhodnější jiný foťák a objektiv)
  • při focení ze stativu (a za dobrého světla) je vhodný vypnout stabilizace (dokážou fotku rozmazat)
  • focení sportu
    • focení pohybu řešit nastavením foťáku, zaostřením na místo ve kterém chci pořídit fotku (namáčknout) a potom mířit na místo odkud se věc vyřítí, sledovat ji foťákem a daném místě zmáčknout a stále mířením sledovat objekt -> věc bude slušně ostrá, ale okolí velmi rozmazané = krásná fotka v pohybu
    • raději fotit na široko (vertikální fotka je spíš na portréty)
    • raději z dálky (víc prostoru zachytit kontext; případně zoomnout -> rozmazání pozadí)
    • raději z podhledu (scéna pak působí dynamičtěji)
  • hromadné snímky
    • při focení velkých skupin kompaktem je vhodné fotit na mód "krajina" (ostří do nekonečna, všichni budou stejně ostří)
    • musí být jasný jeden hlavní fotograf
    • hlavní fotograf diriguje dav, trvá si na svém, nebojí se přesouvat lidi, aby byli všichni vidět, nebyl někdo rušivě vystupující apod.
    • udělat několik snímků rychle po sobě ať se dá vybrat nejlepší (nejméně zavřených očí apod.)
  • jak zachytit atmosféru na fotce
    • přemýšlet dopředu o tom, co budu fotit
    • např. myslet na to, jaké hry se budou hrát, co z nich bude nejzajímavější, kde půjde během hry ulovit nejlepší snímky atd.
    • na fotce by měl být ústřední motiv a okolí by mělo stahovat pozornost na něj (neměli bychom očima po fotce bloudit a přemýšlet, co vlastně chtěl autor zachytit)
    • v rámci atmosféry nejde zachytit vše, ale jen část (fotit raději dítě smějící se něčemu - zachytit dítě a věc, už se tam nesnažit nacpat i okolní lidi, kteří se také smějí - pak nevím jestli jde na fotce o kolektiv, o zachycení hry, nebo o směšnost konkrétní věci)
  • světlo
    • hrát si se světlem a stínem (světlo je základ)
    • když je málo světla (z jedné strany), dá se použít odraz (stačí i kus polystyrénu, bílá zeď u které se fotí apod.)
  • pro skvělou fotku si musíme dojít (s foťákem musíme chodit, dřepat si, válet se, šplhat) - rozhodně nestát na jednom místě
  • děti fotit jako dospělé (z výšky jejich očí)
  • focení aktivity u stolu
    • nefotit z výšky (zaniká atmosféra)
    • fotit z úrovně stolu
    • nenutit se za každou cenu mezi aktéry (můžeme zrušit atmosféru) - třeba si hledat z povzdálí skulinku kterou zachytíme akci
  • nevyfocení celého těla
    • pozor na řezání částí těl (když, tak neřezat končetiny v kloubech)
    • pokud nám jde jen o obličej, je přípustné uříznout část hlavy
    • jinak hlavy neřezat a nechat nad hlavou prostor
  • panorama
    • je dobré něčím zajímavým začít a končit (ne jen prostě široká fotka a uprostřed něco zajímavého)
    • z čím víc fotek, tím víc Adidas :D
    • překryv raději 1/3 fotky (než jen kraj)
    • existuje panoramatický stativ, který dělá nejen rotaci, ale i posuv (potlačuje se soudkovitost fotky)
  • prezentace fotek
    • má také svoji atmosféru
    • z víkendu na web dát 6 supr fotek, ne víc (zbytek někam na úložiště pro skutečné zájemce)
    • horší fotka, byť jedna z 30, kazí dojem z celku
  • focení her koncipovat jako reportáž
    • výsledek je 5-10 fotek na celou hru
    • mít lektora při vysvětlování
    • mít celkový pohled na probíhající hru
    • mít pár fotek s detaily hry (jak se perou, někdo běží, ...)
  • zvážit co zveřejnit z koupání, raději hromadky z dálky než detaily, obzvláště děvčat
  • myslet na souhlas rodičů a vedoucích se zveřejněním fotek
  • měli bychom mít i souhlas majitele budovy ve které fotíme, uměleckého díla se kterým se fotíme (ze zákona musíme mít souhlas pro komerční použití, ale neziskovka je na hraně - v zásadě nám také jde o "zisk", max dětí apod. - klidně by nás mohl někdo žalovat)
  • blesk
    • dělá ostré stíny, je vhodné používat difuzér a odraz přes strop
    • i pro nejjednodušší foťáky lze udělat jednoduše difuzér pomocí bílého papírku, bílé plastové kartičky a odrazit blesk do stropu

O penězích bez peněz [Zuzka Zajícová]

  • je důležité dělat prevenci (lidí s finančími problémy jsou mraky, mnoho kvůli blbině, když nevěděli nějakou banalitu a pak to "jen" neřešili)
  • hlavní přelomy o kterých uvažovat (ve kterých by se dalo pokročit s finanční gramotností)
    • konec 1. třídy (dítě umí počítat do 50)
    • přechod nižší/vyšší stupeň (5./6. třída)
    • přechod základka/střední
    • přechod střední/VŠ
  • konkrétní hranice kdy co řešit je samozřejmě velmi individuální (někdo něco zvládá v 7 letech, pro někoho je to OK v 10)
  • lepší je pozvolný start od 7 let než v 10 letech vše začít řešit
  • dobré je posílat dítě do obchůdku pro pár drobností (to se děje spíš na vesnici - paradoxně mají děti na vesnici blíž k finanční gramotnosti)
  • základem je komunikace (komu rodiče řekli, že platí za komunální odpad, poplatek za televizi apod.) - když totiž nevím, tak v reálném světě jde 1. výzva, 2. výzva, soud a už jsem v exekuci (!)
  • děti, práce a peníze
    • v rodině neplatit (za návštěvu prarodičů, úklid)
    • za domácí práce neplatit (každý v domácnosti pomáhá dle svých schopností, ne protože za to dostává peníze)
    • práce (brigáda) je super pro pochopení hodnoty peněz
    • nesmí to být ale nutnost (dítě musí mít na výběr, jestli chce)
    • peníze za učení raději ne (ať se učí pro sebe, ne pro peníze rodičů)
    • přístup něco jsi rozbil - odpracuješ si to, je špatný (práce nemá být za trest)
  • kapesné
    • je dobré (dítě se naučí pracovat s penězi, může pochopit, že si buď teď koupí něco dobrého, nebo si naspoří a koupí si něco většího)
    • ze začátku raději kapesné po týdnu (měsíc je moc velký horizont)
    • na 1. stupni dávat kapesným dětem peníze na sladkosti
    • na 2. stupni jim dávat v rámci kapesného peníze i na část školních pomůcek (když si například zničí pravítko dřív, než je očekávatelná životnost, tak si ho musí koupit na úkor svých sladkostí apod.) - učí se tak šetrnosti a hodnotě věcí
    • zejména u dívek v 15 letech jim kapesné navýšit (např. na 800/měsíc) a propočítat, aby si kupovala část hygienických potřeb (domluvit se, že si třeba sama bude kupovat šampón apod.) - má větší povědomí o ceně věcí, učí se samostatnosti, ať si sama vybere značku atd.
    • rodinný rozpočet to nezatíží,stejně jsme to kupovali, jen se ten výdaj "deleguje" přes dítě
    • komunikovat - může se stát, že byla cena špatně odhadnuta, tak aby dítě nebylo novým systémem "bito" - v případě, že prostě peníze nestačí a dítě musí nové výdaje dotovat ze svého kapesného, tak samozřejmě navýšit (viz níže - rozpočtování a navýšení výdajů a potřeba peněz pro vlastní radost)
  • rozpočtování
    • při rozpočtování (u dlužníků) je třeba být citlivý a nebrat v úvahu jen minimalizaci výdajů (hlavně nešahat na čistý výdaj typu cigarety - dlužník by se pak už dál nebavil)
    • je třeba myslet, že řešením může být i navýšení příjmů
    • každý člověk potřebuje nějakou alespoň malou částku na radost (jinak prostě jen splácí, nemá pocit, že by žil a prostě to nedá) - když může jít jednou za měsíc do kina, nebo jednou za 14 dní na kafe s kamarádkama, je to úplně o něčem jiném
  • finanční gramotnost na školách se teď probírá, ale mnohdy učitelky jedou podle příkladů, které nejsou ideální nebo nevysvětlí do důsledku vše potřebné (navíc finanční situaci má každý unikátní, na většinu nelze aplikovat příklad, každý má jiné příjmy a jiné výdaje)
  • ukázka problému na grafu, na kterém je v rámci finanční gramotnosti vysvětlována problematika půjčování
    • místo aby se zdůraznilo, že 2x10 měsíců šetří a za další 4 měsíce mají ještě nový mobil místo 2x12 měsíců splácení děti vstřebají "10 měsíců šetříš a pak si koupíš kolo nebo koupíš kolo hned na půjčku a splatíš ho po 12 měsících" - ale děti řeknou "Ale já to kolo chci hned teď!", nevadí jim, že budou splácet o 2 měsíce dýl a celá podstata jim úplně unikne Graf pro výuku finanční gramotnosti
  • obecně problém je, že lidé si neumí poručit a odříct si něco (asociace na konec prokrastinace: vůle je taky sval a je třeba ho trénovat)
  • nejhorší je půjčovat si na zážitky a prožitky - užijeme si to, ale pak máme X měsíců depresi ze splátek VS. X měsíců těšení se na dovolenou
  • jídelní norma je 87 kč/os/den (počítá se maso 3x týdně)
  • bylo ozkoušeno, že malá rodina dlouhodobě nezvládne jíst za 30 kč/os/den (mají málo masa, začínají být agresivní apod. viz článek na iDNESu)

Mapové podklady [Matěj Doga Man]

  • aneb jak se dostat k úžasným mapovým datům zdarma a legálně
  • dostali jsme dokument se spoustou odkazů
  • zajímavý je digitální model terénu 5. generace na českém úřadu zeměměřičském a katastrálním
    • rozlišení je 2 metry, takže je tam vidět mnohdy každá strouha nebo stará cesta a to i v lese (jsou odfiltrovány budovy a vegetace)
  • na národním geoportálu INSPIRE je k dispozici spousty i historických map
  • ukazovali jsme si openstreetmapy (jakoby wiki mapy - může upravovat kdokoliv po rychlé registraci)
    • z dat v GPS je možné velmi jednoduše vytvářet nové cesty v openstreet map - problém je, že jak je tam vložím už tam budou pro všechny
    • je dobré postupovat podle existující openstreet wiki, co jak označovat (ať v tom není chaos)
  • pokud si chci zmapovat okolí tábořiště, ale nedávat to veřejnosti, jde to obdobně udělat v QGISu
    • open source mapový software, který je v mnoha ohledech nejlepší na světě
    • jednoduše tam můžu nahrát spoustu map, třeba z
    • ČUZK
      • jsou tam třeba i vojenské mapy co byly před 20 lety ještě tajné (je tam stáří a rozestup stromů - kvůli průjezdnosti pro tanky a podobné neobyčejné informace)
    • INSPIRE
    • ČGS
    • staré vojenské mapy
    • mapy poddolovaných míst
    • stínovaný model reliéfu
    • a samozřejmě data z openstreet map
    • všechny načtený mapy pak můžu kombinovat, data z openstreet map můžu třeba jednoduše měnit (změnit symboly všech studánek apod.)
    • z QGISu je možné exportovat GPX formát, který lze přenést do smartphone, do mapy.cz, nebo i jinam, jen to musíme uložit v kompatibilním souřadnicovém systému (nejčastěji EPSG: 4326, WGS 84) a uložit je jako waypoint.
  • ESA má fotky jednou za 16 dní ze satelitů - stačí registrace na [https://scihub.copernicus.eu/[(https://scihub.copernicus.eu/) a můžeme koukat na velmi aktuální fotky s rozlišením 10 m (pěknej příklad se zkrácením cesty přes pole a můžu ověřit, jestli před pár dny už bylo poorané nebo ne)

ORL (Oddíl, rodina a lesní školka) [Aleš Cuti Taufar]

  • komorní, ale fajn, debata o všem možném, z velké části o rozdílu lesní vs. klasická školka
  • debata byla o to zajímavější, že jedna účastnice pracovala v lesní školce a teď dělá v klasické a další účastnice dělá ve vzdělávacím zařízení, kam chodí oba typy školek
  • hodně se mluvilo o tom, že v klasických školkách se děti naučí fungovat v rámci skupiny (respektují autority apod.), ale nemají prostor projevit se jako jedinec
  • oproti tomu v lesních školkách mají hodně prostoru projevit se jako jedinec, ale jak moc se naučí fungovat ve společnosti je hodně závislé na kvalitě pedagogů
  • v debatě také padlo, že děti z normálních školek nemívají problém s kreativitou (jako jedinec) a že děti z lesních školek mohou mít problém s respektováním autorit
  • zabrouzdali jsme v debatě k systému "respektovat a být respektován"
    • Cuti má názor, že systém je perfektně aplikovatelný na dva jedince, ale v rámci skupiny (oddíl, rodina, lesní školka) je to složitější (kdo vybočuje ze skupiny, vždycky si ho skupina srovná nebo vyčlení)
  • problém blízkých let může být další množení lesních školek, ale otázka jejich kvality (náležitosti splní spousta školek, ale vychovat děti kvalitně pro fungování ve skupině asi všechny nezvládnou)
  • děti z lesních školek se naučí trávit venku spoustu času a nedělá jim problém jít ven za každého počasí (v klasické školce se za deště ven nejde - přitom přece neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečení lidé)
  • Cuti nemá zkušenost, že by děti z lesních školek byly méně nemocné
  • hodněkrát byla debata proložena vtipnou historkou o Cutiho dětech :)

Tags: