Poznámky z RVVZ 2014 - Třebíč

Graf akceschopnosti

Výměna zkušností v Třebíči, ač velmi malá co se do počtu lidí týče (ve srovnání CVVZ 2013 Třebíč) přesto velmi inspirativní a ideální pro dobití baterek.

Níže je zápis ze dvou zajímavých programů, které jsem absolvoval.

Focení

Focení větší akce
(svatba, soutěž, reportáž, …)

  • důležitá je příprava
    • objektivy (klidně půjčit z půjčovny, od známých, …)
    • externí blesk – opravdu je o dost lepší než interní (klidně
      půjčit)
    • nabitá baterie (raději 2)
    • paměťová karta (raději 2 – když nám ji třeba hlídač objektu chce
      sebrat a vidíme jak se blíží, rychle prohodíme karty, nacvakáme pár fotek
      a buď mu dáme tu s pár fotkama, nebo mu jen ukážeme, že těch pár
      fotek mažem)
    • občas na foťáku zformátovat kartu

Focení

  • na obyčejné věci se dívat neobyčejným pohledem
  • dívat se na focení akce/dovolené jako na reportáž → je třeba
    zachytit klíčové momenty, aby i cizí člověk bez X stran doprovodného
    textu z deseti až pár desítek fotek naprosto věděl co se dělo (a nemuseli
    jsme u prezentace říkat „ono to sice není moc vidět, ale tady je to
    a to“)
  • už když fotím, rozmyslet se co s fotkou udělám (pokud mi dojde, že ji
    stejně jen smažu nebo budu mít na počítači bez užitku, tak raději
    foťák zase schovat)
  • nespoléhat na postprocessing a maximum udělat už při nastavení foťáku
    a focení

Postprocessing

– úprava barev + kontrastu atd.: pozor na monitor (málokdo má
kalibrovaný monitor – když někdo říká, že fotky jsou moc
tmavý/světlý, do divných barev, může to být jeho monitorem, stejně tak
když na monitoru vyladíme parametry a potom fotku vytisknem, bude určitě
vypadat trošku jinak než na našem monitoru)
- profíci mají kalibrovaný monitor

Vyvolávání fotek

  • mezi fotolaby i stejného řetězce jsou viditelné rozdíly
  • tisk v krabičce na místě vůbec nemusí být horší (záleží na
    těžko říct čem :) )
  • Jiřka říkala, že má obstojné zkušenosti s Rossmanem
  • lektorka má raději Šlekr
  • super fotky jsou od Škody (ale dražší)

Promazávání fotek

  • promazávat nemilosrdně (stejně se za několik let nebudeme vracet a
    koukat na tolik fotek, které nám v té době příjdou stejně hrozné,
    protože se člověk s focením zlepšuje a starší „super“ fotky ho
    časem udivují, že jsou vlastně nic moc)
  • lektorka má limit 40 fotek na víkendovku
  • doporučení: promazávat na 2 výběry
    • smazat špatné fotky = široký výběr (později se dá dohledat kdo byl
      na akci apod.)
    • vybrat ze širokého výběru pár desítek nejlepších fotek na
      prezentování

Prokrastinace

  • Michal Hromádko z GrowJob institutu – http://growjob.com
  • vše vychází v zásadě z vědeckých výzkumů
  • prezentace byla nádherná a plná dokonale ilustrujících obrázků,
    které jsou z knihy http://konec-prokrastinace.cz (jsou tam
    ke stažení nástroje viz níže)
  • co není prokrastinace
    • odpočinek (musíme odpočívat, i psychicky, abychom doplnili síly) –
      ale musí to být cílený odpočinek, ne celodenní „odpočívání“
    • není lenost (lenoch nedělá nic, prokrastinující dělá něco jiného
      než by měl)
  • hrozně důležité je mít (pracovní) návyky (a být ve stavu
    „flow“)
  • problém dnešní doby: přemíra informací (Will Rogers: „Není
    problém, že víme málo, ale, že víme příliš mnoho, co není
    pravda.“
  • uvědomme si hodnotu času – od narození do smrti není zase tolik
    času, tak proč ho trávit něčím, co skutečně nechceme dělat, něčím, co
    nám nepřináší skutečnou radost
  • drtivá většina lidí lituje toho, co neudělala, než toho co udělala
    (tak zkoušejme všechno udělat než se tomu vyhýbat)

Jak neprokrastinovat

1) Motivace

Vnější motivace

  • metoda cukr a bič (carrot and stick)
    • u manuálnějších prací docela funguje
    • u kreativnějších prací (větší zapojení mozku) moc nefunguje

Vnitřní motivace cílem

  • člověk si vytvoří cíl → žene se za ním → jak se mi to povede, je
    dočasně štastný → časem ho to přejde → stanoví si
    větší cíl
  • je to stejné jako drogová závislost – člověk se desenzibilizuje a
    chce pořád víc (dokonce jsou při zažívání štěstí používány stejné
    chemické prostředky a části mozku jako při užívání drog)
  • výzkum: od určité úrovně nemá výše příjmů vliv na
    spokojenost = jakmile člověk příjmy dokáže pokrýt všechny subjektivní
    potřeby, je spokojený na určité úrovni a dál to penězi nejde (pro někoho
    mít kde bydlet a co jíst, pro jiného mít obří vilu a 10 sporťáků,
    ale každý má hranici, kdy už ho víc
    peněz neudělá víc šťastným)

Vnitřní motivace cestou

  • radost „joy“ = typicky když člověk dosáhne určeného cíle –
    vyplaví se dopamin a člověk je dočasně šťatný, ale časem
    radost opadne
  • radost „flow“ – typicky lidé hrající na hudební nástroj
    (ponoří se do hry a mají radost z toho, že hrají), je pozorováno
    i u sportovců či programátorů
  • úkolem je dostat se do stavu flow svým vlastním životem –
    být šťastný z toho jak žiji, ne z mety, které jsem
    právě dosáhl
  • mimojiné drtivá většina lidí, kteří dosáhli v životě velkých
    věcí tvrdí, že dělali co je bavilo, byli šťastní a
    potom
    se dostavily výsledky (nehnat se tedy za úspěcheme a dělat co
    nás baví a dělá šťastným a výsledek se dostaví sám)

2) Akceschopnost

  • citát z Hurvínka: Taťulda: „To si musíš Hurvajs poručit“,
    Hurvínek: „Když já si poručím, ale neposlechnu se“
  • člověk musí dosáhnout seberegulací, aby „se poslechl“!
  • Marshmallow experiment: cca 5letým dětem byl položen na stůl
    bonbón s tím, že když se výzkumník za chvíli vrátí a ten bonbón tam
    bude, dostane dítě druhý – 1/3 dětí ho nesnědla, 2/3 snědly ⇒ po
    15 letech se zkoumaly úspěchy kterých dosáhli a ta 1/3, co dokázala
    počkat i na druhý bonón, byla lepší (dokázali se poslechnout a to jim
    v životě pomohlo)
  • mozek je rozdělen do 3 vrstev:
    1. vrstva: plazí mozek (reflexy)
    2. vrstva: emoce
    3. vrstva: rozum (šedá kůra)
  • spoje z 2. do 3. vrstvy jsou 10× početnější než naopak (emoce
    přirozeně mnohem více ovlivňují rozum)
  • často se rozhodneme na základě emocí a až zpětně si rozhodnutí
    zdůvodňujeme rozumem
  • takto lze srovnat vazbu rozum-emoce jako člověka co chce
    řídit slona
  • na ovládání emocí jsou potřeba kognitivní zdroje (jednak lze cvičit,
    jednak lze v průběhu dne podporovat cukry – dám si džus/něco sladkého
    a hned se mi líp soustředí)
  • pokud dobře svého slona neovládám, je pravděpodobné, že když s ním
    chci překonat překážku (ve směru k mým cílům), že nebude chtít
    překážku překročit
  • je potřeba slonovi minimalizovat překážku (učit ho překračovat co
    nejmenší a postupně ji zvyšovat)
  • Hamster experiment: pokus na křečcích – měly průhledný
    kryt na krabici – snažili se vyskočit a nešlo to → po čase to přestali
    zkoušet → i po oddělání průhledného krytu nezkoušeli vylézt
  • slon v Thajsku: v Thajsku malá slůňata přivazují provázkem
    ke kůlu – slůně nemůže pryč a po čase to přestane zkoušet → potom
    můžeme vidět v Thajsku dospělé slony, co jsou přivázány pomalu
    tkaničkou k obyčejnému klacku
  • příklad: chci chodit běhat – začnu tím, že si obuju boty,
    vyjdu před dům a pak zase jdu domů – po 20–30 násobném opakování
    věci se z ní stává návyk – zvyknu si na to a už je celkem jednoduché
    oběhnout blok … a po chvilce dát X kilometrů
Graf akceschopnosti
  • pokud z objektivního důvodu musíme přerušit návyk (dovolená, nemoc,
    …) – je nutné si uvědomit, že musíme začít na nižší úrovni a
    velmi rychle se do toho dostaneme (když navážeme kde jsme skončili, nepůjde
    nám to → budeme zklamaní → vykašleme se na to)
  • při odvykání postupovat opačně (dát si maximální hranici – X
    cigaret denně) a postupně ji snižovat

3) Rozhodovací paralýza

  • pokud řešíme racionálně těžké rozhodnutí: A nebo B → místo
    rozhodnutí děláme raději C = prokrastinace
  • výzkum:
    • 1. skupině lékařů řekli, že mají pacienta co musí na operaci
      s nohou a potom jim řekli, že mají ještě jeden lék co nevyzkoušeli →
      cca 70% doktorů raději vyzkoušelo ještě lék
    • 2. skupině lékařů řekli to samé až na to, že mají na výběr ze
      tří léků → jen 50% doktorů se rozhodlo pro lék (než aby museli
      rozhodovat, který vybrat, 20% se raději (ale víceméně podvědomě)
      rozhodlo jinak

4) Naučená bezmoc

  • nekonečný cyklus:
    1. nedělám nic
    2. cítím výčitky
    3. mám o sobě pochyby
    4. cítím bezmoc → 1.

Osobní rozvoj

  1. Motivace – musím se motivovat
  2. Akceschopnost – musím si umět poručit a
    poslechnout se
  3. Výstupy – musím mít výstup mého postupu
  4. Objektivita – musím být sebekritický – musím
    vidět jestli dělám věci dobře
  • příklad: Breivik:
    • měl (zřejmě) motivaci
    • byl dost akceschopný, aby si pořídil zbraně
    • měl výstupy – desítky mrtvých
    • ale chyběla mu objektivita, aby viděl, co páchá

Nástroje

A) Osobní vize

  • člověk popřemýšlí (hodiny až týdny) a vytvoři si „hmatatelnou“
    osobní vizi (musí jít si na ni šáhnout) = obrázek, větu, stránku textu,
    báseň, …
  • musí to být nějaký ideál, kterému se dá přiblížit, ale nikdy toho
    nepůjde dosáhnout
  • jsou to moje sepsané hodnoty, emoce, je to cesta, kterou chci jít
  • materiálnost zajišťuje to, že si to můžu vzít ráno do ruky, podívat
    se na to (přečíst si to atd.) a vědět, proč ten den vstávám a jdu
    něco dělat!
  • nesmí to být „cíl“ – nesmím se nespokojený za tím hnát a být
    chvilkově šťastný když toho dosáhnu, musím být šťastný když se
    tomu blížím

B) Buzer lístek

  • lístek, na kterém si můžu hodnotit každý den (je na každém, jestli
    to bude vyplňovat průběžně, ráno, večer, …)
  • člověk si stanoví pár věcí, které by chtěl dodržovat a dělá si
    poznámky jak se mu to daří – časem bude přirozeně tíhnout k tomu, aby
    se mu to dařilo
  • ukázka buzer lístku (nejdůležitější je mít položku "vyplnit buzer lístek" a neprokrastinovat buzer lístek):
Č. Buzer lístek Vstávání Chlast potenciál dne
  Denně 7:30 max 1 pivo 1–10
1 OK 7:50 1 pivo 8
2 OK 7:40 0 9
3 OK 9:10 4 piva 3

C) Todo-today

  • nedělat si klasické TODO – akorát se plní a plní a člověk to potom
    smaže, nebo „ztratí“
  • klasické TODO vytváří často rozhodovací paralýzu! →
    prokrastinace
  • Todo-today si udělám nejlépe ráno – na papír načmárám:
    • dílčí úkoly co potřebuji splnit
    • ke každému odhadnu čas co zabere (zpočátku to bude horší, ale časem
      se naučím odhadovat svůj čas)
    • důležité úkoly třeba barevně zvýrazním (když se pak něco mění, na první pohled vím co je důležité - zabraňuje to rozhodovací paralýze)
    • šipkami propojím úkoly v pořadí jak je chci dělat + napíšu si od
      kdy do kdy co dělám
    • nechám si mezi úkoly nějaký prostor na pauzu (protažení, svačina
      apod. = doplnění kognitivních zdrojů pro ovládání slona ;) )
    • když něco splním, zaškrtám to
    • když se něco mění, můžu přehazovat šipky, čmrkat
    • v nejhorším je to kus papír – můžu zahodit a za minutu mám nové
      aktuální Todo-today
  • tipy:
    • „první z rána“ = nejnepříjemnější úkol dělat jako první (jak
      to splním, už mě nečeká nic horšího)
    • velké a náročné úkoly štěpit na několik menších
    • dávat do todo-today několikrát „vyřešit maily“ a jinak se jima
      nenechat rušit
  • výhody
    • vizuální pomůcka (60% mozku pracuje s vizuální informací)
    • snadnější udržení fokusu – zamyslím se a nevím co mám
      dělat? – sekundový pohled do todo-today a vím co mám na práci

D) Hrdinství

  • jít proti stádu, proti příkoří
  • člověk se s tím nerodí – každý se to může naučit
  • snadnější je konat „hrdinské skutky“ pro lidi, kteří jsou
    navyklí, že jsou jiní (divní)
  • je potřeba vykročit mimo svoji komfortní zónu → člověk se tak může
    stát hrdinou (jinak ne)
  • mimo komfortní zónu se nejvíce naučíme (nechce se nám tam, ale
    potřebujeme chodit mimo svoji komfortní zónu pro splnění cílů)

Související myšlenky

  • tím, že v oddíle děti občas nutíme dělat něco co nechcou (hrát
    scénku před ostatními, jít potmě do lesa, zeptat se místních, …) je
    nutíme vstupovat mimo jejich komfortní zónu, což je nejlépe připravuje do
    života – nejvíce se tak naučí něco nového, umožňuje jim to spíše
    v budoucnu dosáhnout svých cílů a dělá to z nich lepší lidi
  • Rumova velmi podstatná poznámka, že mimo komfortní zónu je ještě
    určitá hranice (každý ji má jinde), jejímž překročením se nejenom
    člověk nic nenaučí, ale naopak má z toho trauma (dítě na noční hře
    postrašíme natolik, že má panický strach ze tmy apod.) – je potřeba
    netlačit přiliš na pilu a být citlivý při práci mimo
    komfortní zónu

A na závěr video :)

Tags: